Faktické informace o destinaci

Hlavní město: Tallinn

Úřední jazyk: estonština

Používané jazyky: angličtina, ruština

Časový posun: GMT + 1

Měna: kroon - EEK (estonská koruna)

Vízum: bezvízový styk

od 1.5.2004 možnost volného pohybu osob na území Estonska, cestování bez omezení
Cestovní doklad pro občana ČR: Do Estonska lze vycestovat na občanský průkaz vydaný po roce 2000.

Zdravotní informace: očkování není povinné
další informace naleznete zde

Důležitá tel. čísla:

Policie: 110
Ambulance, požárníci, pomoc při výbuchu: 112
Technická pomoc vozidlům na silnici (mobil): 188
Informace o telefonních číslech (angl., rus.): 1188
Všeobecné informace: 1182
Informace o autobusovém spojení: 680 09 09
Hraniční přechod s Ruskem u Narvy: 356 69 00
Registr obyvatelstva: 626 91 79
Úřad pro občanství a migraci: 612 69 79

Svátky v zemi:

01. 01. Nový rok
24. 02. Den samostatnosti Estonska; vyhlášena v r. 1918
??. 04. Velký pátek (pohyblivé datum)
01. 05. Svátek jara
06. 06. Svatodušní svátky
23. 06. Svátek vítězství; estonská a lotyšská armáda zvítězily v r. 1918 v bitvě s německým Landeswehrem u Cesis v Lotyšsku
24. 06. Janův den
20. 08. Den obnovy samostatnosti Estonska; estonský Nejvyšší sovět vyhlásil samostatnost EE v r. 1991
16. 11. Den obrody Estonska - není pracovní volno; v r. 1988 schválil estonský Nejvyšší sovět zákon o nadřazenosti estonských zákonů zákonům SSSR
25. 12. první svátek vánoční
26. 12. druhý svátek vánoční

měsíc	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
průměrná teplota vzduchu (°C)	-5,5	-5,7	-2,2	3,4	9,7	14,5	16,3	15,3	10,8	6,3	1,2	-2,9
průměrné měsíční srážky (mm)	45	29	29	36	37	53	79	84	82	70	68	55

Všeobecné informace

Estonsko, plným oficiálním názvem Estonská republika je území a stát v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí. Je to přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska, přibližně 300 km moře je na západě dělí od Švédska. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Hlavním městem je Tallinn, ležící na severním pobřeží.

Turistické lokality

Tallin

Estonská metropole je nazývána muzeem pod širým nebem. Tallin je staré hansovní město se spoustou historických památek. Ze všech pobaltských měst má nejzachovalejší hradby, včetně 20 obranných věží. Nejstarší částí Tallinu je vrch s názvem Toompea, na kterém kdysi stál dánský hrad. Na Kostelním náměstí stojí Katedrála P. Marie (Toomkirik), nejstarší kostel v Estonsku. Největší dělová věž (Kiek-in-de-Köla) byla postavena v roce 1475, je vysoká 46 metrů a má průměr 20 metrů. Centrem Starého města je Radniční náměstí, na kterém se trhy konaly zřejmě už v 11. století. Gotická radnice, jediná svého druhu v severní Evropě, byla postavena v letech 1371 až 1404. Dalšími památkami Dolního města jsou například lékárna z roku 1422, kostel Sv. Ducha se zvonicí, nejstarším zvonem a hodinami v Estonsku. Historické muzeum se nachází v Dlouhé ulici (Pikk tänav). Celá tato ulice je lemovaná domy německých šlechticů a kupců z 15. století. Další skupina domů je nazývána Tři sestry a je ukázkou středověkých obytných domů. Kostel sv.Olafa (Oleviste Kogudus) pochází ze 13.století a byl zasvěcen norskému králi Olafu II. Dlouhá ulice končí u Velké pobřežní brány, která chrání vstup do města ze severní strany. Brána je spojena s kruhovou baštou ze 16.století, zvanou Tlustá Markéta, v níž se dnes nachází Námořní muzeum. Tragickou událost, kterou byla zkáza trajektu Estonia v září roku 1994, připomíná velký bílý kříž.
Z tallinského přístavu vyplouvají trajekty do Skandinávie. Do Helsinek je to například 20 trajektů a raket denně.

Kärdla

Je jediným městem na estonském ostrově Hiiumaa a správním centrem celého kraje. Leží na severním pobřeží ostrova v Zálivu Tareste. Městem protéká několik potoků. Kärdla byla založena pravděpodobně někdy na přelomu 13. a 14. století švédskými osadníky. První písemná zmínka však pochází až z roku 1564. Pro rozvoj tehdy ještě zapadlé vesnice mělo klíčový význam založení oděvní továrny roku 1830 a vybudování přístavu roku 1849. Obě stavby byly zničeny v průběhu druhé světové války. Status městyse získala Kärdla roku 1920 a na město byla povýšena v roce 1938. Kärdla je dobrým výchozím bodem k výpravám za přírodou ostrova. Ve městě stojí za shlédnutí kostel z roku 1847 a místní muzeum nacházející se v jedné z historických továrních budov.

Pärnu

Historie místních lázní se začala psát roku 1837, kdy se skupina místních podnikatelů rozhodla přeměnit osamělý hostinec stojící blízko pláže v lázeňské zařízení. Tato dřevěná budova byla poprvé otevřena v roce 1838. Bylo v ní 5 – 6 místností, ve kterých si hosté mohli v létě dopřát horkou lázeň v mořské vodě a v zimě tradiční estonskou saunu. Původní budova byla zničena během první světové války. V roce 1927 na jejím místě vyrostla současná budova bahenních lázní. V současnosti se v bahenních lázních léčí zejména kloubní potíže, poruchy míchy, periferní a centrální nervové soustavy a gynekologická onemocnění. Lázeňské procedury zahrnují hydroterapii, bahenní koupele, léčbu zemním voskem, masáže, laserovou terapii, elektroterapii, lymfatickou a inhalační léčbu a aromaterapii. Pärnu je lázeňským centrem evropského významu a členem Evropské lázeňské asociace. Ročně se zde vystřídají desítky tisíc hostů z více než 50 zemí světa.

Viljandi

Návštěvníci Viljandi by rozhodně neměli vynechat návštěvu zříceniny mohutného hradu ležící na návrší nad městem. Dalšími zajímavými památkami jsou pozdně barokní radnice dokončená roku 1774, původně františkánský kostel sv. Jana z let 1466-1472 a místní muzeum, nacházející se v jedné z nejstarších městských budov. K technickým zajímavostem patří vodárenská věž z roku 1911, a dva mosty (Varesesild a visutý Rippsild) z 20. a 30. let minulého století nacházející se poblíž hradního návrší.

Kuressaare

Kuressaare vzniklo v podhradí biskupského hradu prvně písemně zmíněného roku 1381. V roce 1559 biskupství Ösel-Wiek prodalo město Dánsku. Krátce poté získalo Kuressare městská práva po vzoru Rigy. Smlouvou z Brömsebro přešlo město roku 1645 pod švédskou nadvládu. Během severní války město v roce 1710 vyplenila armáda carského Ruska. V 18. století se město stalo oblíbeným lázeňským letoviskem. Historický název Arensburg byl změněn na Kuressaare roku 1918 poté, co Estonsko získalo nezávislost. Roku 1990 se Kuressaare stalo prvním estonským městem, které získalo samosprávný status. V současnosti je Kuressaare vyhledávaným lázeňským městem s velmi příjemnou atmosférou. Léčivé účinky místního mořského bahna jsou známy více než 160 let. Nachází se zde celá řada sanatorií poskytujících profesionální péči. Jejich návštěvníci jsou zejména Finové a Estonci. Nejvýznamnější památkou je biskupský hrad původně ze 13. století, později několikrát přestavovaný. Centrální čtvercová budova je obklopena rozsáhlým vodním příkopem a poměrně dochovaným barokním opevněním. Kolem hradu se nachází rozsáhlý park, založený v 19. století. Dnes v hradu sídlí oblastní muzeum. Za zmínku stojí též barokní budovy městské radnice a váhy ze 17. století stojící na centrálním náměstí.

Kunda

Kunda je malé městečko (cca 5000 obyvatel) v Severoestonském kraji Lääne-Virumaa. Oblíbený cíl všech českých turistů a cestovatelů, kteří na Kundu narazí většinou při cestě z Tallinnu do Narvy. Kromě jména není víceméně ničím zajímavá :-)). Město leží u Finského zálivu při ústí řeky Kunda. Je zde obří cementárna při které je zřízeno muzeum cementu. Kunda byla a je důležitá hlavně kvůliu svému přístavu z 19. století a taktéž zde byla postavena vůbec první hydroelektrárna v Estonsku - roku 1893!

Místní kuchyně

Pokud se rozhodnete při návštěvě Estonska zavítat do jedné z místních restaurací, nebojte se ochutnat jejich speciality a místní kuchyni. Kromě vlastních tradic působí v estonské kuchyni také vlivy Německa, Finska, Ruska a částečně také Lotyšska a Švédska. Estonská kuchyně se dá charakterizovat poměrně jako nezdravá a tučná. Je založená na masu a huspeninách. Základem je pro Estonce rybí a vepřové maso, dále brambory, zelí a zelenina. Velice oblíbenou pochutinou jsou různé mléčné výrobky a vejce.
Mezi typická letní jídla se řadí zeleninová lehčí jídla a ryby. V zimních měsících převládá spíše pečeně s přílohou.
Dobrá jídla jsou např. marinovaný úhoř – marineeritud angerjas, vepřový jazyk s křenem – Keel hernestega, vepřová huspenina – Sült, vepřová pečeně s kyselým zelím a bramborem – Mulgikapsad … Typickým estonským vánočním pokrmem je tzv. Verivorst – obdoba české jitrnice.