Island je vyspělá západní země, takže pokud patříte ke konzervativnějším strávníkům a exotické kuchyně nejsou tím, co byste na dovolené museli mermomocí vyzkoušet, nemusíte se vůbec bát. Stravovat se zde můžete víceméně „normálně“ bez nezvyklých příchutí a druhů jídel, jimž nedůvěřujete. Sortiment obchodů je asi takový, jaký byste očekávali, tzn. seženete zde to, co v jiných západních zemích. Gurmánská specifika pochopitelně existují. Oproti Česku se na Islandu konzumuje pochopitelně více ryb a zejména jehněčí maso. Oblíbenou specialitou jsou sušené ryby (harðfiskur), prodávají se jako malé kousíčky v sáčku a konzumují se jako pochutina třeba místo slaných brambůrků. Mnoha lidem připadají příliš suché a bez chuti, ale když si je necháte v ústech změknout, časem jim na chuť přijdete. Řada lidí si tyto kousky pomazává máslem, pomáhá to rybě lépe do krku a dodává slanou chuť.

Tipy na výlety

• Ledovec a gejzíry
Zemi z 11% pokrývají ledovce včetně největšího evropského pevninského ledovce Vatnajökull (8300 km²). Island proslavily, jak jinak, gejzíry. Nejznámější, Geysir, a nedaleký vodopád Gullfoss. Sám Velký Gejzír dnes už bohužel není aktivní a jeví se tak pouze jako jedno z jezírek a tůní, mezi kterými tu v potůčcích přetéká vroucí voda. Funguje však stále jeho menší bratr Strokkur, každých 5–10 minut tak vychrlí vodu do výše zhruba 10 metrů. Zajímavou podívanou však je celá tato oblast, kde se horká voda dere zpod povrchu a rozlévá se do okolí. Gullfoss se nachází pouze asi 10 km od Geysiru a je to jeden z nejkrásnějších vodopádů na Islandu. Dvoustupňový, mohutný, krásně načechraný, za slunečného počasí se nad ním klene duha. Za cenu pořádného promáčení můžete vystoupit až na skalní výběžek, okolo kterého se vodopád se svými dvěma patry stáčí.

• Sopka Hekla je jedním z přírodních symbolů Islandu. Mnozí se dokonce mylně domnívají, že je i jeho nejvyšší horou. I tak má Hekla úctyhodných 1491 m a její permanentně zasněžený vrchol je viditelný z velké vzdálenosti.

• Národní park Jökulsárgljúfur představuje kaňon řeky Jökulsá á Fjöllum a jeho bezprostřední okolí. Samotná řeka je nejzajímavější v horní části parku, kde se v průběhu několika kilometrů převalí přes sérii vodopádů. Ze severní strany přijíždějící návštěvník zpravidla zhlédne pěkný Hafragilfoss a spěšně pokračuje ke slavnému Dettifossu. Tento drobeček je nejmohutnějším vodopádem Islandu a zároveň i celé Evropy. Tuhle podívanou si můžete dopřát hned ve dvou vydáních, zpřístupněné jsou tu oba břehy řeky.

• Kaňon Ásbyrgi - Tradiční zastávkou návštěvníků Jökulsárgljúfuru je kaňon Ásbyrgi. Toto křovinami porostlé území je zvláštním způsobem propadlé oproti okolnímu reliéfu. Když se k tomu přidá vystouplý „ostrov“ Eyjan vybíhající do středu kaňonu, nelze se divit legendě, podle níž Ásbyrgi vzniklo, když kůň Sleipni patřící nejvyššímu severskému bohu Ódinovi šlápl na zem a otiskl do ní svoji podkovu. Právě takový tvar Ásbyrgi má.

• Reykjavík - je hlavní a největší město ostrovního státu Island. Město bylo založeno vikinským osadníkem Ingólfurem Arnarssonem již v roce 874. Název nejsevernějšího hlavního města světa znamená v překladu „kouřová zátoka“. Na samotný více než stotisícový Reykjavík jsou přilepena ještě města Kópavogur, Garðabær a Hafnarfjördur a společně tak vytvářejí „aglomeraci“ zvanou Höfuðborgarsvæðið, neboli „oblast hlavního města“. Téměř dvě třetiny národa bydlí právě zde. Přírody lační návštěvníci se zde asi nezdrží déle, než je nezbytně nutné, neboť oproti zbytku ostrova je Reykjavík opravdu trochu jiným světem. I tak se ale jedná o město velmi půvabné a za drobné prozkoumání určitě stojí.
I architektonická moderna je tomu podřízena, takže město působí velmi přátelsky a hraje všemi barvami. Nejvíc to ocení ten, kdo sem zavítá v zimním období, neboť barevné domky zapadané sněhem je podívaná kouzelná.

Z dálky viditelnou dominantou města je kostel Hallgrímskirkja. Zajímavostí je také Interkulturní centrum. Smysl tohoto zařízení je pomoci turistům: „pokud jste na Islandu jako cizinec a z nějakého důvodu se cítíte zmaten a ztracen, zamiřte sem“.
Milovníkům nočního života se doporučuje návštěva Reykjavíku v letním období. To jsou právě ty chvíle, kdy jakákoliv severská odměřenost jde stranou a Islanďané se chovají naprosto odvázaně. Kuriózní je, že tohle vše se hlavně na začátku léta odehrává za světla nebo jen mírného šera, protože tmy se tu nedočkáte.