Hlavní město: Bukurešť 

Vízum: Od 5.9.1991 platí oboustranně bezvízový styk pro pobyt max. 30 dnů od prvního vstupu na území Rumunska. 

Důležitá tel. čísla:

• Jednotná nouzová linka 112

• Pohotovost (Spitalul de Urgenta, Calea Floreasca č.8) 962

• Záchranná služba 961

• Požárníci 981

• Policie 955

• Taxi 9531, 9461

• Vlakový jízdní řád 9521 maleznete zde

• Informace 931

Svátky v zemi:

Státní svátky v Rumunsku (volno) - dle zákona č. 75/1996

• 01. a 02. leden

• první a druhý velikonoční den /pravoslavné Velikonoce jsou zpravidla později než katolické

• 01. květen

• 01. prosinec

• 25. a 26. prosinec

Náboženské svátky (dny, kdy není volno, ale lidé spíš slaví, než pracují – není vhodná návštěva či služební cesta)

• 07. leden sv. Jan – Ion

• 08. bnřezen MDŽ

• 24. duben sv. Jiří – Gheorghe

• 21. květen Konstantin a Helena

• 15. srpen sv. Marie

• 06. prosinec sv. Mikuláš – Nicolae

Všeobecné informace

Rumunsko leží v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Jedná se o přímořský stát, který na východě omývá Černé moře. Sousedí s Ukrajinou, Moldávií, Maďarskem, Srbskem a Bulharskem. Rozlohou téměř 240 tis. km² je největším balkánským státem. Povrch Rumunska je značně hornatý, nacházejí se zde četná pohoří, která vyplňují severní, střední a západní část země. Pod karpatským obloukem hor, ležícím v centrální části země, se rozléhá široká nížina, která se táhne přes hlavní město Bukurešť k pobřeží a vyplňuje i jižní část Rumunska. Povrch země je z velké části zaplněn lesy. Pokud prahnete po plážové pohodě, Rumunsko může nabídnout i přímořská letoviska.
Existuje mnoho způsobů jak poznávat Rumunsko. Asi nejzajímavější je tato země pro milovníky horské turistiky a jinak sportovně založené jedince. Na své si ale přijdou i lidé hledající přímořské radovánky.

Turistické lokality

Bukurešť - metropole země je nejlidnatějším městem Rumunska, hlavním dopravním uzlem, sídlem vlády, prezidenta a různých institucí. Rozkládá se v úrodné nížině na jihu až jihovýchodě země. Počátky sahají do 14. století. Hlavním městem je od vyhlášení samostatnosti v r. 1877 a často se jí přezdívá Paříž východu. Ke krásám Paříže má ale daleko. Je to přelidněné a hektické město plné šedi, paneláků, továren a nevzhledných budov. Ani noční život není nijak úchvatný. Obyvatelstvo města je poměrně kosmopolitní (Rumuni, Romové, Turci, Afričané, Pákistánci).

Brasov - Město bylo založeno Sasy jako Kronstadt již ve středověku. Dnes je to druhé největší město Rumunska a vzhledem k poloze tvoří důležitou dopravní křižovatku. V centru se nachází staré město, ze kterého je cítit někdejší německý vliv. Nachází se zde různá muzea, tržnice, divadlo, nákupní centra a různé historické budovy. Nejznámější dominantou je Černý kostel, jehož stavba trvala téměř sto let. Jméno se odvíjí od jeho černých zdí, které dostaly podobu po velkém požáru, který tam v 17. století založila rakouská armáda.

V okolí se můžete vypravit do lyžařského střediska Poiana Brasov, které leží ve výšce 1000 metrů nad mořem.
Nejznámější atraktivitou v okolí je hrad Bran, který je často mylně vydáván za Drákulův hrad. Ve skutečnosti ale s Vladem Tepesem alias Draculou nemá mnoho společného. Sám o sobě není hrad nikterak zajímavý, zato ale leží na mohutné skále a svým tajemným vzhledem by pověstem o Drákulovi dobře vyhovoval. Stojí za to ho navštívit.

Suceava byla kdysi významným knížecím městem, které dosáhlo rozkvětu za vlády velkého bojovníka proti Turkům – Štěpána Velkého, brantrance Vlada Tepese (Draculy). Tehdy se stavěly kostely a kláštery a zavládla prosperita. Jeho následovníci už nebyli tak úspěšní a město bylo několikrát vypleněno Turky a Tatary. Spíše než turistickým lákadlem je Suceava výchozím bodem pro cestování k malovaným klášterům. Jelikož je k nim veřejná doprava omezená, dává hodně turistů přednost organizovaným zájezdům. Lze si pronajmout auto i s anglicky mluvícím řidičem nebo jen půjčit auto.

Místní kuchyně

Pokud si budete v restauraci dávat maso, určitě vyzkoušejte opékaná žebírka s koprovým dresinkem. Ty jsou v Rumunsku oblíbenou pochoutkou. Jako příloha jsou nejčastější brambory či dnes už standardní hranolky. Můžete si dát také mititei, což je obdoba našeho čevapčiči. Jen si dejte pozor o kolik si říkáte, jelikož mititei se servíruje po kouscích a z jednoho se opravdu dosyta nenajíte. Sarmale jsou rolky vepřového masa se zelím a polentou. K dušenému vepřovému i jiným jídlům se podává kukuřičná kaše mamaligă, doplněná tvarohem, smetanou, ovčím sýrem či vejci. V přímořských oblastech se hojně konzumují ryby. Sardele se říká sekanému masu s rýží ve vinném, nebo zelném listu.

Tipy na výlety

• Pohoří Rezezat je pohořím jezer. Najdeme jich tu opravdu mnoho, stejně jako kamzíků, v nižších polohách komárů a bohužel i turistů. Krása Retezatu však vyvažuje i skutečnost, že nemůžete tohle pohoří přejít po centrální hřebenovce, jako u jiných oblíbených hor. Často se stane, že turista vystoupá mnoho desítek výškových metrů, aby záhy mohl sestoupit podobnou dávku zpět a další den může očekávat podobný scénář. Návštěva Retezatu ale stojí rozhodně za to.

• Pohoří Apuseni se stalo národním parkem. Tak jako jinde, i zde naleznete panenskou přírodu. Specifické je také krasovými oblastmi s tajemnými propadlinami, jeskyněmi a v zemi mizející vodou. Srdcem klasické krasové oblasti s potoky mizejícími v podzemí, prohlubni, propadlinami a rozsáhlými jeskyněmi je náhorní plošina Padis.

• Pohoří Fagaraš je nejvyšším a zřejmě nejnavštěvovanějším pohořím v Rumunsku. Český překlad odhaluje mnohem prostší a výstižnější výraz – Větrné hory. Fagaraš, to jsou opravdové velehory plné skal, ostře řezaných hřebenů, průsmyků (nejznámější Strunga Draculi) a jezer.