Zdravotní informace: očkování není povinné
další informace naleznete zde

Důležitá tel. čísla:

• Záchranná služba: 155, 112, 16155

• Policie: 158, 112

• Požární služba: 112, 150

• Informace o telefonních číslech v SR: 1181

• Informační a dispečerská služba motoristům: 18123, 1815

Svátky v zemi:

 Státní svátky:

• 01. 01.    Den vzniku Slovenské republiky

• 05. 07.    Svátek sv. Cyrila a sv. Metoděje

• 29. 08.    Výročí Slovenského národního povstání

• 01. 09.    Den Ústavy Slovenské republiky

• 17. 11.    Den boje za svobodu a demokracii

 Dny pracovního klidu:

• 06. 01.

• Velký pátek

• Velikonoční pondělí

• 01. 05.

• 08. 05.

• 15. 09.

• 01. 11.

• 24., 25. a 26. 12.
  
  

Všeobecné informace

Vnitrozemský stát střední Evropy, na jihu má nížinatý charakter, střed a sever je hornatý, sever má až velehorský charakter, na východě je krajina mírně zvlněná. Slovensko patří ke Karpatské horské soustavě. Nejvyšší horou je Gerlachovský štít, který měří 2 655 metrů. Na jihu je nížina, u řeky Bodrog blízko maďarských hranic leží nejnižší bod (94 m). Slovensko se vyznačuje velikou rozmanitostí přírody, tak jako málokterá země na světě. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů, zejména v Tatranském národním parku (TANAP), ale i v jiných částech Karpat. Z rostlin bych jmenoval alespoň zvonek alpský, prvosenku nejmenší a pěnišník, ze zvířat kamzíky, medvědy, rysy, orly a známé tatranské sviště.

Slovensko má velký dar – hory jako předurčené pro lyžování. Je zde přes tisíc lyžařských vleků a lanovek, díky čemuž Slovensko figuruje v první desítce světového pořadí lyžařských velmocí. Nejvýše si zalyžujete v Tatranské Lomnici – až ve 2 200 metrech. Sjezdovku tak vysoko v ČR nemáme. Nejkratší dobu byste teoreticky měli na vleku čekat ve středisku Jasná v Nízkých Tatrách – má největší přepravní kapacitu – 15 tisíc lidí za hodinu. Slovensko má díky rozmanitosti svého povrchu velmi vhodné podmínky jak pro cyklisty nenáročné, tak pro sportovce. Méně nároční a rodiny s dětmi se mohou vydat prakticky kdekoliv na jižní Slovensko, ti sportovnější ocení hornatý zbytek území nebo zde zmíněné cyklistické cesty. Dalším oblíbeným sportem je na Slovensku golf.

Turistické lokality

Bratislava
Bratislava je hlavním městem Slovenské republiky. Leží na obou březích Dunaje a její dominantou je Bratislavský hrad se čtyřmi věžemi. Bratislavský hrad byl vybudován v gotickém slohu a následně přestaven do renesančního. Po té, co vyhořel dostal hrad barokní podobu. Dnes jeho část slouží Slovenské národní radě, kaple je využívána především pro koncertní účely, ale nalezneme zde i stálou expozici Slovenského Národního muzea. V hlavním městě nalezneme Slovenské národní divadlo, které má v současné době tři scény, které jsou zastoupeny na třech různých místech. Patří mezi ně tradičně balet, opera a činohra.
Vysoké Tatry
Vysoké Tatry jsou nejhezčí oblastí cestovního ruchu na Slovensku s ideálními podmínkami pro vysokohorskou turistiku, horolezectví, lyžování, rekreaci a pro léčbu některých chorob. Vysoké Tatry jsou nejvyšším a nejsevernějším pohořím v celém 1 200 km dlouhém oblouku Západních Karpat. Mají rozlohu 260 km². Nejvyšším vrchem je Gerlachovský štít, který má výšku 2 655 m n. m. Vzhledem k zachovalosti rozsáhlých lesů a vyhlášení národního parku se zde nachází celá řada původních živočichů a velkých savců, především největší slovenská šelma, medvěd hnědý, kterého zde žije přibližně 50 kusů.
Nízké Tatry
Nízké Tatry jsou po Vysokých Tatrách druhým nejnavštěvovanějším pohořím Slovenska. Trasu z východu, tedy z Kráľove hoľy do Donoval či naopak, lze projít po hřebenové cestě Hrdinů slovenského národního povstání, na které se nachází většina horských chat v Nízkých Tatrách. Na rozdíl od Vysokých Tater se v Nízkých Tatrách nevyskytuje tolik vodních pramenů, proto je důležité při putování mít na mysli pitný režim.
Podhájska
Podhájska, jejíž název odkazuje na zdejší akátové a dubové háje, se nachází v Nitranském kraji na jihu Slovenska, asi 70 km východně od Bratislavy. Leží na jižních výběžcích Pohronské pahorkatiny v nadmořské výšce zhruba 170 metrů nad mořem. Zdejší termální koupaliště je proslulé unikátní slanou vodou, která má podobné účinky jako voda Mrtvého moře. Složení podhájské vody je unikátní. S nadsázkou by se dalo říci, že Slovensko má moře. Zdejší voda se svým složením velmi podobá Mrtvému moři. Její zdroj pochází ještě z třetihorního zřídla. Ve spodních vrstvách byly nalezeny i zuby ryb či zrnka pylu z doby třetihor.
Velký Meder
Město a jeho okolí jsou zajímavé kulturními a historickými památkami. Mezi nejvýznamnější bezesporu patří kostel svatého Štefana, vlastivědný dům (Veľký Meder), kostel svatého Martina (Dolný Štál), kalvínská a římsko – katolická zvonice (Bodza), kostel Svatého Ondřeje, Důstojnický pavilon, Palác Zichy, Muzeum mačarské kultury (Komárno), Žitnoostrovské muzeum (Dunajská Streda). Termální koupaliště Veĺký Meder bylo otevřeno v roce 1974 a poskytuje celoroční služby. Termální prameny vyvěrají z hloubky cca 1 500 m o teplotě 56–76,5 °C. Příznivě působí na kloubní poruchy, nemoci páteře, svalů a celkově příznivě působí na regeneraci organismu.

Místní kuchyně

Slovenské jídlo je velmi podobné tomu, na jaké jsme zvyklí u nás. Možná proto je mezi Čechy slovenská kuchyně tak oblíbená. Nejenže jsou slovenské pokrmy dobře známé, ale některá jídla a ingredience jsou dostupné i u nás. Asi nejznámější jsou legendární halušky s brynzou – knedlíčky z bramborového těsta s ovčím sýrem. Ty se považují za národní jídlo. Tradiční slovenská kuchyně využívala suroviny dostupné v dané lokalitě. Často používané jsou tak houby, zelí, ovčí a kravské mléko. Nejoblíbenější surovinou jsou ale brambory, které jsou základem mnoha vynikajících jídel, včetně halušek. Na ty nefalšované doporučujeme zajet si na Slovensko – v České republice přece jen nejsou tak dobré. Příprava halušek ze sáčku se považuje za ryzí barbarství. Za specialitami můžete zamířit do typické slovenské koliby, která nabízí nejen národní pokrmy, ale hlavně charakteristickou atmosféru. Zde na vás dýchne to pravé Slovensko. Ceny jsou podobné těm českým, dávejte si ale pozor na velká turistická centra, kde bývají vyhnané velkou poptávkou. Nejvíc si pochutnáte na krajových specialitách, například na skopovém mase připravovaném v tatranském podhůří.

Zkuste také skalický trdelník, zvolenskou údenú pečenku, horniacke údené mäso, šarišské placky, soľnohradské halušky, revúcke guľky so soľou, spišské pirohy, liptovské droby, tatranskú sviečkovicu, živánsků pečenu nebo škvarkové pagáče. Stejně jako v České republice, i na Slovensku je velice oblíbeným alkoholickým nápojem pivo. Nejznámějšími a zároveň kvalitními značkami jsou Zlatý bažant, Šariš a Smädný Mních. Výtečné je rovněž slovenské víno z vinic v Malých Karpatech – například suché bílé víno Furmint. Chcete-li vyzkoušet něco silnějšího, ochutnejte spišskou borovičku vyráběnou z plodů jalovce, bylinný likér Demänovka podobný naší Becherovce nebo pravou slovenskou švestkovou slivovici.

Tipy na výlety

• Tatranský národní park (TANAP)
  Vysoké Tatry patří do Tatranského národního parku (TANAP). Park byl vyhlášen v r. 1948. Rozloha TANAP činí 73 300 ha a plocha ochranného pásma dalších 39 800 ha. V Polsku je to Tatrzanski park narodowy zaujímající plochu 212 km². Účel vyhlášení parku byla ochrana jedinečné flory a fauny a výrazného vysokohorského profilu. Ochrana zde zahrnuje také četné krasové jevy (ve vápencové složce podloží Tater), jako např. jámy, propasti, škrapy či jeskyně. Lze tu najít i četné ponory, vyvěračky a kaňony s vodopády. V únoru 1993 byl TANAP vyhlášen jako biosférická rezervace v programu UNESCO (MAB).

• Slovenský kras
  Návštěva Slovenského krasu nadchne především milovníky romantiky, kteří ocení překrásné krasové jeskyně a nezapomenutelné panoramatické výhledy do krajiny. Do oblasti jezdí zejména milovníci pěší turistiky, zimní ani adrenalinové sporty se zde nepěstují. Pro oblast jsou typické vápencové náhorní planiny, které střídají hluboká údolí skrývající unikátní krasové útvary – na povrchu i v podzemních jeskyních. Nejvyšším vrcholem Slovenského krasu je Pipítka s výškou 1225 metrů, dalším významným vrcholem je Matesova skála (925 m). Území krasu kdysi pokrývaly husté listnaté lesy, ale po intenzivní těžbě dřeva dnes souvislé porosty najdeme už jen místy, v těžko přístupných roklinách a na strmých svazích.

• Slovenský ráj
  Slovenský ráj je Národním parkem od roku 1988. Rozkládá se na ploše téměř 20 tisíc hektarů, ochranné pásmo zabírá 13 tisíc hektarů. Již od roku 1954 bylo toto území Chráněnou krajinnou oblastí. Slovenský ráj je plný nespoutaných přírodních krás, jako jsou propasti, doliny, průrvy, úzké rokle s divokými toky potoků a vodopády. K tomu se přidává téměř 200 jeskyní a množství krasových jevů.

• Dobšinská ledová jeskyně
  Jeskyně u městečka Dobšiná, která byla objevena v roce 1870, je jednou z nejvýznamnějších ledových jeskyní, a to nejen v Evropě, ale i v měřítku celosvětovém. V roce 1964 byla vyhlášena národní památkou a v roce 2000 pak zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Celý jeskynní komplex je 1438 metrů dlouhý a 112 metrů hluboký. Ve spodních částech jeskyně se teplota udržuje celoročně pod bodem mrazu. Celkový objem zaledněné plochy činí 110 tisíc metrů krychlových.

• Liptovský hrad
  Zřícenina hradu, jehož původní jméno znělo L´ubtov, se tyčí na vrchu zvaném Hrad v Chočských vrších v úctyhodné výšce 1000 metrů nad mořem. Hrad vznikl v první polovině 13. století. Majitelé hradu se v rychlém sledu střídali, jeho osud zpečetil roku 1474 Matěj Korvín, který dal sídlo zdemolovat až po základy. Ruiny potom pět století zarůstaly. V letech 1975 až 1987 proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, během něhož byly odkryté základy budov zakonzervovány a dnes jsou přístupné veřejnosti.

• Muzeum pravěku Slovenska
  Muzeum se nachází v historickém centru města Bojnice v areálu Prepoštské jeskyně. Jde o naučnou expozici přímo v přírodě, na místech, kde žil v pravěku neandertálský člověk. Návštěvníci se seznámí s dobou, v níž neandertálci žili, se způsobem jejich života či se zvířaty, která lovili a proti kterým museli bojovat. Otevřeno je denně, návštěvní hodiny se liší podle dne v týdnu a ročního období. Obzvlášť působivé jsou noční prohlídky za svitu loučí a pochodní.